Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































predslav

Předslav

Vikariát Klatovy

Farnost Plánice (sloučená farnost Předslav)

  • Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola
  • Kaplička u č. p. 49

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Plebanie r. 1362, filiální k Němčicům v letech 1647–1692.

Administratura v letech 1692–1787. Farnost r. 1787. Matriky jsou vedeny od roku 1692.

image378.jpg
Předslav, 1900

V r. 1869–1890 pod názvem Předslava obec v okr. Klatovy, v r. 1900–1910 pod názvem Předslava t. Předslav obec v okr. Klatovy, od r. 1921 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 212 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 250 obyvatel v 90 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ).

Kostel je původně gotický z doby kolem roku 1260, několikrát byl přestavěn. V roce 1808 byla přistavěna věž. (KDČB). Jedná se o kulturní památku.

image379.jpg
Předslav, 3. 7. 2005

Farní kostel v Předslavi byl již v I. pol. XIV století. Zasvěcen je sv. Jakubu. Roku 1624 zanikla fara. Od r. 1647–1692 byl filiálním farního kostela v Němčicích. Od r. 1692–1726 byl obsluhován Dominikány klatovskými. Po té době až do roku 1787 byla zde jen administrace, administrována kněžími světskými, načež opět prohlášen farním.

Roku 1611 doznala stavba ta značné změny. Znovu opravena a zvětšena r. 1724. Největších změn dočkala se stavba v letech 1767–1768, kdy došlo ku překlenutí celého kůru. Četnými, nákladnými opravami původní kostel tak přeměněn, že z něho zbyly jen dvě podélné zdi lodní. Veliká monumentální věž asi 40m vysoká, odevšad dobře viditelná, stojí na západním průčelí kostela a založena je v plné šíři kostelní lodi. Nad zvonicí se zúžuje ve čtyřboký jehlanec, krytý prejzy. Věž tuto počal stavěti Ferdinand ze Šternfeldu a dokončil ji Dr. J. Měchura r. 1809, kterýžto letopočet je nad západním vchodem do kostela.

Na jižní straně, vedla nynějšího vchodu do kostela, při opravě kostela r. 1924 odkryt gotický portál lomeného oblouku. Nedaleko je též opěrák, snad zbytkypůvodní stavby. Rozměry lodi chrámové jsou 10,5 m × 6,5 m s barokovou úpravouoken i stěn. Loď přepiata je křížovým klenutím, které asi vzniklo při pozdějších přestavbách. Polokruhový, hladký oblouk triumpální s ionskou hlavicí v plné šíři otvírá se do kněžiště v šířce o půl metru loď převyšujícího a 7,80 dlouhého s hladkým klenutím křížovým, na pravo širokým obloukem vstupuje se do kaple P. Marie, v levo prostým vchodem do sakristie, nad níž oratoř. Hlavní oltář v pseudorománském slohu z novější doby.

Oltář P. Marie, v kapli, je barokový z počátku 18 století. Byl sem přenesen z jiného kostela; na predele z každé strany erb malovaný: v levém ryba z polo červená a bílá v polích bílém a červeném. Dřevěné antipendium celé pokryto ornamentální řezbou dobré koncepce. Oltář sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny – dnes je tam obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíše, darovaný a malovaný děkanem Kličkou z Dírné, rodem z Ostřetic – jsou díla novější a bezcenná. Kolem kostela rozkládá se starý hřbitov, který rozšířen o část bývalé panské zahrady.

V tomto kostele se v roce 1827 oženil František Palacký s Terezií Měchurovou a je zde pochován Palackého švagr, hudební skladatel L. E. Měchura.

Zde bydleli administrátoři, které uvádím v pořadí, jak následovali podle jmen od r. 1722: Dušička, Pavel Souček, Jan Grüner, Václav Doležal. Za něho v r. 1787 zdejší administratůra povýšena na faru. Jako faráři zde bydleli: Josef Goldwein, Josef Kobler, který jmenován děkanem v Klatovech, Jan Špath, bývalý vojenský farář, který prodělal válku v Itálii r. 1859 a bitvu u Solferina. Jmenován odtud do Kydlin. Po něm František Pech, který miloval hudbu. Raněn byl u oltáře mrtvicí.

Po jeho smrti dosavadní kaplan Karel Toman jmenován farářem. Byl společensky dosti oblíbený, prozíravý a chytrý. Po převratu sloužil několikráte českou mši.

Hleděl si více hry nežli kostel a kostel za něho velice zchudl, do fary teklo.

Z příčin těch žádal do Němčic. Roku 1921 na jeho místo jmenován Josef Záruba, za něhož r. 1922, 1923 a 1924 kostel uvnitř i zevně náležitě opraven, vymalován a dána do kostela kamenná podlaha. Tento, za pomoci dřívějšího vícerektora české koleje v Římě, Mistra Josefa Bouzka, rodáka z blízkých Měcholup, nynějšího kanovníka pražského, vyžádal si od papeže peněžitou podporu 10 000 lir což = 35 678 Kč. Za obnos ten opravena r. 1922 celá střecha kostela a pořízena nová věžička nad hlavním oltářem, která byla úplně shnilá. Kolem kostela odkopána zem a zřízen rigol, aby vnitřek kostela netrpěl vlhkem. V r. 1923 celý kostel i věž zvenku opraven a obílen. Vymalování uhraženo ze sbírky po farní osadě podniknuté farářem Zárubou. Sbírka vynesla 8 570 Kč. Dovnitř kostela místo staré vyšlapané dlažby cihlové dány žulové kameny. Roku následujícího 1925 a 1926 opravena fara a hřbitov. K č. 1. (fara) patří ještě kaplanka, která vystavěna byla r. 1779, když byly kostelu přiděleny obce Ostřetice, Makalovy od Klatov a Třebýcina r. 1792 od fary kbelské.

(Pamětní kniha obce Předslavi od roku 1918. Předslav, 1926. Další dostupnost: <http://predslav.cz/texty/Kronika1.pdf>.)

image380.jpg
Kostel v Předslavi, 3. 7. 2005

Podle kroniky obce proti usedlosti rolníka Stuchla, čp. 49 za lesem „Hájkem“ je jím vystavěna kaplička na paměť války světové.

image381.jpg
Předslav, 31. 7. 2012

predslav.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (20:09) (upraveno mimo DokuWiki)