Nezdice

Okres Plzeň-jih

Vikariát Plzeň-jih

Farnost Merklín (sloučená farnost Nezdice)

Kostel sv. Prokopa, opata
Kaplička sv. Jana Nepomuckého

Obec se připomíná r. 1243. Farnost od r. 1862, matriky jsou vedeny od roku 1851.

V r. 1869–1950 obec v okr. Přeštice, v r. 1961–1976 část obce Borovy v okr. Klatovy, 30. 4. 1976–23. 11. 1990 část obce Švihov v okr. Klatovy, od 24. 11. 1990 obec v okr. Klatovy. Obec je nyní v okrese Plzeň-jih, ale do 31. 12. 2006 patřila do okresu Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 242 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 198 obyvatel v 90 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ).

Kostel byl původně gotický ze 14. st., přestavěn v 18. století (KDČB).

Zřejmě již koncem XI. stol. byla v těchto místech nad řekou Úhlavou vedle vladycké tvrze postavena románská kaple. První písemná zmínka o Nezdicích pochází z roku 1243 a nezdická duchovní správa je doložena roku 1245. Drslavicové ze Stropčic a Jína zde v polovině XIV. století postavili někdejší gotický kostelík a faru.

Plebanie r. 1358 (přifařena k Vřeskovicům) – prvním duchovním, o kterém s určitostí víme, byl Křišťan, jmenovaný roku 1359.

Výstavba tohoto gotického kostela proběhla ve dvou, krátce po sobě jdoucích, ale zřetelně oddělených etapách.

Ve druhé čtvrtině XIV. stol. vznikl vlastní kostel s dodnes zachovaným pětibokým presbytářem, sklenutým paprsčitou klenbou s jednoduše vyžlabenými žebry. Vlastní loď byla sevřena mezi vysokými štíty, zřejmě s jednoduchou strmou sedlovou střechou. V navazující druhé gotické etapě v polovině XIV. stol. vznikl na severní straně presbyteria přístavek s křížovou klenbou, který je na východní straně uzavřen zvláště silnou zdí s nikou, lemovanou gotickým polokruhovým obloukem. Tento gotický přístavek je velmi pravděpodobně historicky doloženou postranní kaplí svaté Doroty. Z předpokládané románské kaple se nedochoval žádný patrný zbytek.

Devastující doba husitská vedla k vylidnění Nezdic a vypálení kostela. Za následujícího vlastnictví pánů z Klenové byly Nezdice znovu zpustošeny v třicetileté válce a páni z Klenové roku 1702 prodávají panství von Haubenům z nedalekého Červeného Poříčí. Sňatkem hraběnky Augusty Františky von Hauben s Maxmiliánem Toerring von Jettenbach roku 1719 přechází celé panství do rukou mocného bavorského rodu Toerringů.

Hraběnka Františka Augusta, která si Nezdice mimořádně oblíbila, nechala polozřícený gotický kostelík v polovině XVIII. stol. zásadně přestavět. Ke zbylému gotickému presbytáři je přistavěna vyšší a širší barokní chrámová loď s konchovitými boky a emporou, krytá prejzovou střechou. Dnes tedy vidíme kostel sv. Prokopa jako vrcholně barokní jednolodní stavbu na křížovém půdorysu. Zvenku je západní průčelí bez štítu, konvex-konkávně zvlněné s pilastry při zaoblených nárožích, v nichž je schodiště na kruchtu (vpravo) a Boží hrob (vlevo). Na obou podélných stranách stavby pravoúhle vystupují střední části lodě s vykrouženými nárožími.

Východní stranu zakončuje nižší stavba již zmíněného gotického presbyteria s polygonálním závěrem bez opěrných pilířů. Vnitřní barokní prostora je souměrně rozvržená: k prostřední širší části, půdorysně okoseného obdélníka s konchovitě vyklenutými boky, je na západní straně připojen obdélníkový vstupní prostor, na straně východní je stejný prostor presbytáře, po stranách s oratořemi a navazujícím gotickým presbyteriem, dnes sakristií. Presbytář a západní vstupní prostor s kruchtou jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami, ústřední rozšířený prostor pak českou plackou a ramena konchovitou klenbou s lunetami.

Celkově tedy stavebně nacházíme kostel jako velmi dobře dochovanou a hodnotnou sakrální stavbu s harmonicky spojenou gotickou a barokní částí, přičemž křížová koncepce a celkové pojetí kostel povyšuje nad běžný vesnický kostelík. Od počátku XIX. stol. patří červenopoříčské panství i s Nezdicemi Habsburkům.

Velkorysá péče patrona kostela Ferdinanda V. Dobrotivého přinesla v rámci obnovy nezdické farnosti i kvalitní opravu celého kostela (nová okna, dveře, zvonice, výmalbu, varhany, opravu mobiliáře, lavice), ale která se naštěstí obešla bez hlubších stavebních zásahů.

Hlavní barokní oltář je zasvěcen svatému Prokopu, rokokové postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Martinu a sv. Apoleně (na straně evangelní, tj. severní) a sv. Vojtěchu (na straně epištolní, tj. jižní). Cenná je kazatelna z roku 1780 a původní varhany. Tento nástroj o šesti registrech a jedné klaviatuře rozestavěl kolem roku 1862 významný pražský varhanář Josef Partner a po jeho smrti roku 1863 jej dokončil Ferdinand Guth z významné varhanářské dynastie z Čisté u Rakovníka. V nedávné minulosti kostel však opět a stále rychleji chátral bez naděje na prostředky na opravu z církevních zdrojů.

Kostel v r. 2011¹⁾

Plzeňské biskupství vítá zájem nezdických o tuto vcelku významnou a pro Nezdice podstatnou kulturní památku a po vzájemné dohodě s obecním zastupitelstvem Nezdic v lednu 2008 převádí kostel do majetku obce v oboustranné naději, že obec bude schopna zajistit financování již velmi naléhavé opravy. V dalších dvou letech se skutečně podařilo získat finanční prostředky na rozsáhlou opravu kostela z dotačních zdrojů, především z Programu rozvoje venkova ČR, které bylo možno čerpat díky předfinancování půjčkou od laskavých příznivců. Část byla též uhrazena z veřejné sbírky a přímých darů na opravu.

Kostel sv. Prokopa 29. 7. 2012

Došlo na kompletní odbornou rekonstrukci střešního pláště a krovu, včetně nového měděného oplechování zvonice a výměny její zcela zpuchřelé střešní konstrukce. Nově byl pozlacen kříž a makovice na vrcholu zvonice. Byla provedena kompletní rekonstrukce osvětlení a elektroinstalace včetně přípojky a nainstalován elektronický zabezpečovací systém. Byla repasována tabulková okna, opravena dlážděná podlaha a sokly vnitřních omítek. Celá venkovní fasáda byla důkladně opravena a nově natřena. Kolem kostela byla opravena a natřena zeď a dále byly provedeny terénní úpravy včetně okapových chodníků. Celkové náklady zatím dosáhly téměř 6 mil. Kč. Kostel nadále zůstává zachován pro již jen příležitostné bohoslužby, ale pomalu nachází i další život jako koncertní prostor pro důstojné světské účely a tomuto návrší nad Úhlavou s tisíciletou duchovní tradicí se snad opět postupně vrátí původní význam jako místa setkávání.²⁾.

Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého u kostela 29. 7. 2012