Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































hurka

Hůrka (obec Prášily)

Vikariát Sušice-Nepomuk

Farnost Hůrka

  • Kostel sv. Vincence Ferrerského
  • Kaplička sv. Kříže

Německý název: Hurkenthal, latinsky: Hurkothalium. Expozitura r. 1785, lokalie r. 1798. Farnost r. 1857 (KDČB). V letech 1940 – 1945 farnost spravována z Pasova. Po r. 1950 se obec ocitla ve vojenském újezdu a farnost se neobsazovala. V současné době je farnost spravována ze Sušice.

Hůrka (900 – 1011 m n. m.) leží na úpatí jezera Laka. Jezero Laka (dříve Lacka-See), nejmenší ze šumavských jezer, nedostalo ale svoje jméno od slova Lacke, které znamená vodní louži. Podle ústních podání má označení pocházet z tisíciletého popisu „Severního lesa“ (Nordwald), které bylo v latinském jazyce a uvádělo u jezera Laka označení „Lac“.

Šumavskou vesnici Hůrku (dříve Hurkenthal) tvořily osady Nová Hůrka (Neu-Hurkenthal), Stará Hůrka (Alt-Hurkenthal) a Hůrka.

V některých zdrojích (včetně informační tabuli na Hůrce) se uvádí, že majitel skláren Georg Christoph Abele zde založil v roce 1732 osídlení pod názvem Česká Huť (Böhmischhütten). Georg Christoph Abele se ale narodil až 18. 7. 1786 (zemřel v r. 1833).
Místo založil v roce 1732 Hans (Johann) Georg Hafenbrädl z Eisensteinu (Železné Rudy), když získal lesní plochu téměř 15 km2 od hraběnky Eleonore von Mansfeld z Ober-Körnsalz (Hořejší Krušec). 1)

V roce 1789 byl z peněz církevního fondu postaven kostel. V roce 1799 přešel kostel do vlastnictví šlechtického rodu Abele.

Již v roce 1822 je na Hůrce zmiňována škola. Ta byla pod patronátem zdejšího majitele České Huti Georga Christopha Abeleho.

Roku 1852 prodala rodina Abelů Hůrku knížatům Hohenzollern ze Sigmaringen. Kostel byl při této příležitosti povýšen na samostatnou farnost. Prvním farářem se stal Michael Tragl, který farnost spravoval až do roku 1873.

Posledním duchovním na hůrecké farnosti byl Max Seibold.

V roce 1852 se hůrečtí obyvatelé přihlásili o svá „práva“. Zaprotokolování se odehrávalo na Staré Hůrce. Ve všech výše zmíněných osadách bydlelo tehdy 558 lidí. Z tehdejších původně sklářských rodin se později staly rodiny dřevorubecké.

V roce 1864 byla zrušena patronská práva (a povinnosti) ke školám a o provoz školy se musela začít starat obec.

hurka.jpg
Hůrka – kostel, nedatováno2)

Škola na Hůrce byla ale z toho vyjmuta, neboť patron, který reprezentoval také obec, byl současně majitelem skoro všech pozemků a nemovitostí.

V písemnostech knížecích archivů domu a panství Hohenzollernů v Sigmaringen jsou o škole na Hůrce četné zápisy.

Obyvatelé panství Hůrka žili na Králováckém území a mohli proto o sobě rozhodovat sami. Každý majitel skláren na Králováckém území byl povinen dát svým zaměstnancům k dispozici bydlení a pozemky nezbytně nutné k obživě.

image816.jpg
Hůrka, kostel sv. Vincence – interiér s hlavním oltářem z 18. století (foto neznámého autora, po roce 1930)3)

image817.jpg
Hůrka – kaple sv. Kříže, krypta s ostatky členů sklářské rodiny Abeleových. Hrobní kapli zřídil Jiří Kryštof Abele roku 1820. 4)

Obyvatelé Hůrky si mohli stejně, jak bylo tehdy na Šumavě obvyklé, sami pěstovat zemědělské produkty. Zpravidla měli pro svoji potřebu louku na pasení jedné až dvou krav a pole na pěstování brambor, ovsa a lnu.

Již v 30. letech 20. století byla Hůrka oblíbeným turistickým místem. Jak v létě, tak v zimě sem jezdili prožít svoji dovolenou turisté z Čech i z Německa.

image818.jpg
Kostel a hotel, nedatováno

V letech 1946–1948 bylo původní obyvatelstvo odsunuto a žije v Bavorském lese v Oberbayern, v Horní Falci a na různých místech po celém území Spolkové republiky Německo.

Osady Stará Hůrka (Alt-Hurkenthal) a Hůrka (Hurkenthal) již dnes neexistují. Byly v průběhu 50. let srovnány Československou lidovou armádou se zemí. Z bývalé hřbitovní kaple, hrobky rodiny Abelů, zůstaly jenom ruiny. Střed obce – kostel, škola, hřbitov, hotel „Zum Lacka-See“ – to všechno bylo srovnáno se zemí. Na místě se v dobách „studené války“ konala vojenská cvičení. Nová Hůrka (Neu-Hurkenthal) sloužila až do 90. let jako vojenský opěrný bod a kasárna pro české pohraniční jednotky. Až na několik domů, které byly rovněž strženy, zůstalo ale jádro této obce zachováno. (Podle Ernst Bellmann – září 2003).

image819.jpg
Stará Hůrka – základy kostela. 1. 8. 2006

image820.jpg
Kaple – čelní a boční stěna, 1. 8. 2006

image821.jpg
Kaple – zadní pohled, 1. 8. 2006

image822.jpg
Křížek, 1. 8. 2006

image823.jpg
Zvon na kapli

image824.jpg
Rozbité náhrobky, 1. 8. 2006

Nedaleko Hůrky je další zaniklá obec Zettlova Hůrka, kde byla kaplička (49.1374705°N, 13.3584087°E). Všechny nemovitosti zanikly po roce 1950 v souvislosti se vznikem VVP Dobrá Voda.

image825.jpg
Zettlova Hůrka, kaple, v pozadí Skelná (Glaserwald). 5)

image826.jpg
Zettlova Hůrka, 2010. V pozadí stál dům čp. 134 a za ním kaplička.6)

1)
Peter Saalfelder, Schwanstetten
3)
Převzato z: HORPENIAK, V. c. d.
4)
Foto neznámého autora, 1920. Převzato z: HORPENIAK, V. c. d.
5)
Foto K. Krejčík, 1946 Převzato z: HORPENIAK, V. c. d.
hurka.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (20:09) (upraveno mimo DokuWiki)