Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































hlohovcice

Hlohovčice

Farnost: Staňkov (farnost do roku 2005: Staňkov)

Německý název: Lohowschitz.

Též Lohovčice. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1381 – „in villa Hlohowczicz“. V nejstarší době náležela ves k nedalekému Hrádku, po jeho zániku ke statku Horní Kamenice. V roce 1677 byl přikoupen statek Kamenice, tedy i Hlohovčice, k panství Horšovský Týn, které bylo tehdy majetkem Trauttmansdorfů.
Na začátku 19. století byli obyvatelé Hlohovčic všichni jako katolíci přifařeni do Staňkova vsi a chodili do filiálního kostela sv. Jiljí v Hlohové. Po rozsáhlé správní reformě v roce 1850 se Hlohovčice staly samostatnou obcí v politickém okrese Horšovský Týn. Částí obce Srbice se staly Hlohovčice v roce 1960, kdy byla provedena rozsáhlá správní reforma a Srbice se spolu s Hlohovčicemi staly součástí okresu Domažlice. V současnosti jsou Hlohovčice opět samostatnou obcí.

V Berní rule bylo v letech 1653-1656 v Hlohovčicích evidováno 13 hospodářů. O téměř sto let později bylo v tereziánském katastru uvedeno v Hlohovčicích 16 sedláků. Podle Sommerovy topografie Čech vydané v roce 18391) žilo v Hlohovčicích v 31 domech 258 českých obyvatel. V roce 1850 zde žilo 296 obyvatel. V roce 1890 bylo v Hlohovčicích 49 domů (326 Čechů), v roce 1910 zde žilo v 59 domech 392 lidí, v roce 1950 pak 282 obyvatel. Podle sčítání v roce 1991 tu trvale žilo 205 obyvatel, v roce 2001 zde žilo 192 obyvatel v 73 domech2) 3).

Kaplička

Klasicistní kaple s valbovou střechou pochází z 1. poloviny 19. století.

hlohovcice_20210718_145308.jpg
Kaplička v Hlohovčicích 18. 8. 2005 a 18. 7. 2021

Pouť se v Hlohovčicích slaví podle kostela sv. Víta v Srbicích. Dříve se pouť slavila na sv. Jiljí podle kostela v Hlohové, kam v nejstarších dobách Hlohovčice podle farnosti patřily. Na poutní mši sv. u sv. Víta srbičtí farníci dříve přiváželi bryčkou kolovečského faráře, protože srbický kostel byl od roku 1652 filiálním kostelem kolovečské farnosti. Posvícení se v Hlohovčicích slavilo v neděli po sv. Havlu (tzv. staré posvícení), ale oslava trvala už od soboty až do úterý. Tzv. nové posvícení se slavilo v jiných vesnicích (např. v Těšovicích) o týden později.4)

1)
Johann Gottfried Sommer. Aus der Bibliothek meines Urgroßvaters Carl Ritter von Taschek. Das Königreich Böhmen. Statistisch-topographisch dargestellt, J. G. Calveʼsche Buchhandlung, Prag. Bd. 6 Pilsner Kreis, 1838 (Plzeňský kraj), Bd. 7 Klattauer Kreis, 1839 (Klatovský kraj).
3)
sčítání obyvatel, ČSÚ
hlohovcice.txt · Poslední úprava: 04. 08. 2021 (09:03) autor: 46.167.210.38