Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































hamry

Hamry

Vikariát Klatovy

Farnost Nýrsko (sloučená farnost Hamry)

Kostely:

  • Panna Maria Bolestná
  • sv. Kříže (Kreuzwinkel) – zbořený

Kaple:

  • Zbořená kaple v Předních Hamrech
  • Kaplička Panny Marie

Německý název Hammern. Lokalie r. 1785, farnost r. 1787, Matriky jsou vedeny od roku 1786.

Hamry byla v r. 1869–1975 obec v okr. Klatovy, 1. 7. 1975–31. 12. 1979 část obce Zelená Lhota v okr. Klatovy, 1. 1. 1980–31. 12. 1991 část obce Nýrsko v okr. Klatovy, od 1. 1. 1992 obec v okr. Klatovy.

image118.jpg
Hamry před 2. světovou válkou 1)

Obec Hamry vznikla na obchodní stezce zvané Železná či Bavorská, která vedla přes sedlo Špičáku do Úhlavského údolí. Stala se sídlem jedné z největších Králováckých rychet. Obec se tehdy skládala z mnoha samostatných dvorců roztroušených podél řeky Úhlavy i vysoko pod hraničním hřebenem. Za rozvojem osady stojí zpracování železné rudy v oblasti. Svůj název obec dostala podle hamrů, které zde zpracovávaly železnou rudu těženou v okolí. Jeden z prvních hamrů na Šumavě byl zde založen v letech 1524–1535.

Vznikaly zde též sklářské hutě, brusírny skla a řada mlýnů s pilami, které zpracovávaly dřevo z neproniknutelného Královského hvozdu. Vlastní obec vznikla v roce 1850 o rozloze 3 530 ha a měla 1225 převážně německy mluvící obyvatel. V polovině 18. století tu byla založena také sklárna. Roku 1869 firma Petzold zřídila v obci papíru, kde se probíhala výroba dřevoviny a dřevitého papíru. Ta pracovala ještě ve 2. polovině 60. let 20. století, kdy byla zrušena.

Nejvíce obyvatel dosáhla před druhou světovou válkou 1450, nejméně v roce 1980: pouze 102 obyvatel. Hamry po roce 1945 málem potkal osud řady obcí, které úplně zanikly. Po řadě usedlostí zbyly jen základy nebo ovocné stromy. Obec byla za socialismu sice přístupná, ale část Hamrů ležela v hraničním pásmu a každé projíždějící auto bylo kontrolováno pohraničníky. Z názvu nedaleké železniční stanice Hamry-Hojsova Stráž bylo dokonce slovo Hamry vyškrtnuto. Dnes už je vše zase při starém.2)

V roce 1982 zde žilo 102 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 119 obyvatel v 54 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ).

Kostel Panny Marie Bolestné

Kostel Panny Marie Bolestné ve středních Hamrech byl postaven v letech 1773–74 na místě bývalé kaple na pozemku Kollerova dvoru (Kollerhofu) – označení kostela i podle místního mecenáše statkáře Kollera.

Kostel byl vysvěcen dne 11. 10. 1774. Roku 1785 zřídil císař Josef II. lokální faru u Kollerova kostela, která byla roku 1787 povýšena na faru. Ke kostelu patřila též první škola na Hamrech, v jejíž budově dnes sídlí obecní úřad.

image119.jpg
Interiér kostela před rokem 1945, bez přesné datace 3)

V šedesátých letech byl kostel vykrádán, z kostelních lavic naštípáno palivo, a na rozkrádání kostelního majetku se nejspíš podíleli i vojáci pohraniční stráže. V této době byl kostel málem zbourán pro svůj havarijní stav.

image120.jpg
Kostel v roce 1990 4)

image121.jpg
Interiér původního kostela před opravou

Kostel, který byl před rokem 1989 v dezolátním stavu, se podařilo zrekonstruovat i díky peněžním darům německých starousedlíků. Jedná se o kulturní památku.

Kostel byl 11. září 1993 znovu vysvěcen budějovickým biskupem Antonínem Liškou. V této době už kostel spadal tři měsíce pod plzeňskou diecézi, proto zde měl druhý den poutní mši svatou plzeňský biskup František Radkovský.

image122.jpg image123.jpg image124.jpg image125.jpg image127.jpg image128.jpg
Slavnost vysvěcení kostela v roce 1993

image129.jpg
Kostel v Hamrech, 2005

image130.jpg image131.jpg
Kostel v roce 2011 5) a interiér kostela (23. 8. 2013)

U kostela je nově vybudované dílo – Cesta Panny Marie Bolestné – podél pěší stezky s 85 schody vedoucími ke kostelu.

image132.jpg
Cesta Panny Marie Bolestné k opravenému kostelu Panny Marie Bolestné v Hamrech6)

Do osmi původních žulových kamenů, z bývalé křížové cesty, byly osazeny keramické plastiky vyjadřující sedm bolestí Panny Marie.

image133.jpg
Cesta Panny Marie Bolestné 7)

Poslední – osmá – plastika zobrazuje příběh z Kány Galilejské, kde Ježíš proměnil vodu ve víno. Tento příběh má ukazovat na roli Panny Marie v církvi – ukazuje na Ježíše a posílá za ním lidi.

Další čtyři plastiky jako volné pokračování díla od klatovského keramika Gustava Fifky zdobí prostory kostela.

image134.jpg
Cesta Panny Marie Bolestné (23. 8. 2013)

U kostela byl upraven i hřbitov, kde jsou symbolické náhrobky (německý a český nápis: „Na paměť německých rodin, které zde žily po staletí, jejichž příslušníci odpočívají na tomto hřbitově, které byly nuceně vysídleny v roce 1946“).

Hřbitov

image135.jpg image136.jpg
Hřbitov v Hamrech (23. 8. 2013)

Filiální kostel sv. Kříže

V části obce dříve zvané Křížkov (Kreuzwinkel) stál filiální kostel sv. Kříže postavený v letech 1730 – 1731 svobodníkem Janem Tornerem v Zadních Hamrech na půdorysu kříže.

Stavbu kostela pravděpodobně inicioval a financoval Vilém Albrecht II. z Kolowrat. Střed půdorysu tvořil čtverec s kosými rohy, k západní straně se pojila předsíň s kruchtou oddělená od kaple polokruhovým obloukem, ostatní strany se otevíraly do polokruhových apsid, čtyřhranný vchod byl v západním průčelí, polokruhová okna uprostřed přepažena pilířem, nad západním průčelím byla na šindelové střeše cibulovitá věžička, uvnitř byly tři rokokové oltáře s bohatě řezanými akantovými rozvilinami. Na oltáři byl stříbrný pacifikál s autentizovaným ostatkem sv. Kříže, který kostelu v roce 1736 darovala Kateřina Knittlová.

Kostel byl zbourán v roce 1958.

Zbořený kostel není zapsán v katastru nemovitostí; pozemek pod ním (stavební parcela č. 272) patří obci Hamry.

image137.jpg
Kreuzwinkel 8)

image138.jpg
Kreuzwinkel, nedatováno 9)

V roce 2007 byly vykopány a zakonzervovány zbytky obvodového zdiva kostela; trosky zdiva v přední části zůstaly zachovány do výše cca 1 m, v zadní části do cca 2,5 m. Od trosek kostela je krásný výhled. Souřadnice objektu: 49.2032577°N, 13.1743902°E

image139.jpg
Kreuzwinkel, vykopané zbytky kostela, 2007 10)

Postavením dřevěného kříže nad pozůstatky kaple, úpravou okolí a vysvěcením 14. 7. 2007 generálním vikářem Plzeňského biskupství R. Falkenauerem a česko-německou mší vzniklo poutní místo Hamry (Křížkov-Kreuzwinkel).11)

image140.jpg
Kreuzwinkel, 2010 12)

V rozlehlé obci se nachází v místech bývalých dvorců jako Knížecí statek, Veitlovský dvorec, Špirkův, Gruberův a Fenclův dvůr, pět dochovaných kapliček, které byly dnešními vlastníky opraveny.

  • V Předních Hamrech stála kaplička při cestě u Wenzlova dvora.

image141.jpg
Kaplička u Wenzlova dvora. 13)

image142.jpg
Kaplička s umrlčími prkny v r. 193414)

V katastru obce Hamry je 16 zaniklých nebo téměř zničených kaplí.

image143.jpg image144.jpg

image145.jpg
Zaniklé kaple v okolí Hamrů a přehrady v Nýrsku

image146.jpg
Torzo kaple u Schwarzbartlovských dvorců v roce 2010 (souřadnice objektu: 49.23679°N, 13.13535°E 15)

  • Kaple Na Špirku patří k jednomu ze zachovalých velikých hamerských dvorů, Špirkenhofu.

image147.jpg image149.jpg
Kaple Na Špirku (2003)

  • Kaple u Guberhofu – tato kaple patří k vedlejšímu dvorci – Guberhofu.
  • Kaple u Tremelhöfe – nacházela se u dvorce na odbočce z cesty Zelená Lhota – Stará Lhota do kamenolomu, který je dnes nad vodou stále patrný. Odbočka však leží na dně nádrže.
  • Kaple u cesty z dnešních předních Hamrů do bývalých předních Hamrů, které jsou na dně přehrady, se nacházela u odbočky k Zelené Lhotě.
  • Kaple u Steflhofu – stála u dvorce kousek nad dnešní Arendášovou pilou.
  • Kaple u Modlhofu – tato kaple patřila k dvoru, kterým procházela silnice mezi Arendášovou pilou a Kollerovým kostelem. Vedla od ní křížová cesta až ke kostelu. Tato křížová cesta je nyní ve zkrácené podobě instalována na příkré odbočce ke Kollerhofu a kostelu. (49°14'2.000„N 13°9'19.001“E)
  • Kaple na Berghofu – Berghof byl před odsunem Němců poměrně hustě osídlen, dnes lze nalézt jen zbytky zdí a sklepy domů.
  • Kaple Panny Marie (u Bálků) u č. p. 33 v Hamrech byla nově opravena a vysvěcena po r. 1989. Opravu financovala rodina Linzmaierova a Petrmichlova z Německa. Vysvěcení provedli faráři p. Josef Šimsa z Nýrska a p. Josef Wierer z Německa, rodák z Hamrů. (49°13'25,018„N 13°9'35,769“E)

image150.jpg
Kaple Panny Marie (kaple „U Bálků“), 2005

image151.jpg image152.jpg
Kaple Panny Marie (kaple „U Bálků“), 23. 8. 2013 (foto Míša Kokaislová)

  • Kaple sv. Anny (u Štefanova Dvoru) u č. p. 46, rodiště spisovatele Lea Hanse Malleho, byla po revoluci taktéž opravena a vysvěcena pátery Šimsou a Wiererem. Na opravě kapličky se podíleli občané Hamrů, většinu práce provedl Lesní závod Nýrsko. (49°12'51,326„N, 13°9'18,832“E)

image153.jpg image154.jpg
Kaple „U Štefanova dvoru“, 23. 8. 2013

image155.jpg
Kaple „U Štefanova dvoru“, 23. 8. 2013

Kaple u č. p. 36 byla zbourána před rokem 1970. Měla stanovou střechu s dvěma různými sklony v horní a dolní části. (49°13'45.999„N 13°9'36.001“E)

  • Kaple Nejsvětější Trojice na Fürstenhofu (Knížecí Dvůr) byla původně kamenná, v šedesátých letech však byla rozebrána na stavební materiál a místo zarostlo břízami. Na starých základech byla manželi Kropáčkovými za finančního přispění rodiny Linzmaierovy, která byla dříve majiteli pozemku, postavena kaplička nová, která byla vysvěcena páterem Šimsou. Okna, krov, eternit a některé řemeslné práce poskytla firma Fleisig. (49°12'48,028„N, 13°10'4,037“E)

image156.jpg
Kaple u Hamrů (Knížecí Dvůr), 2004 16)

image157.jpg
Kaple (Knížecí Dvůr) na mapě.

image158.jpg image159.jpg image160.jpg
Kaple (Knížecí Dvůr) 24. 8. 2013

2)
Hamry a okolí [online] Informační server ŠumavaNet.CZ [cit. 8. 6. 2013] Dostupné z: <http://www.sumava.net/hamry/historie.asp>.
4)
http://www.kohoutikriz.org, Repro Glaube und Heimat, 2005, č. 12, s. 18
6)
http://www.kohoutikriz.org, Repro V. Chabr, Šumava – Bavorský les: život, lidé, sousedé (2010), s. 13
7)
http://www.sumava.net, Foto cesty: Obecní úřad Hamry
8)
KOPP, Jan. Šumava už není co bývala. Plzeň, 2011
11)
Hamry na Šumavě [online] Oficiální rozcestník cestovního ruchu turistického regionu Šumava, 2008 [cit. 30. 7. 2012] Dostupné z <http://www.isumava.cz>; Křížkov-20269, 13776 kostel sv. Kříže http://www.znicenekostely.cz
13)
KOPP, Jan. c. d.
14)
převzato z: http://www.stara-sumava.cz, Honza a Blanka Reichardtovi
hamry.txt · Poslední úprava: 18. 10. 2020 (14:15) autor: 193.165.237.21