Dlažov

Farnost Klatovy (sloučená farnost Dlažov)

Kostel sv. Antonína Paduánského
Kaplička sv. Markéty
v obci (zbořená)

První zmínka o obci je z roku 1379, a to jako majetek několika držitelů. V berních listinách Plzeňského kraje nalezneme v Dlažově tři zemany – Sezimu, Heřmana a Vojtěcha. Rod ani příjmení nebylo uvedeno. Sezimův podíl byl největší – měl 2 celé lány a dvůr. Heřman a Vojtěch měl každý 3/4 lánu. Ostatní usedlíci byli jejich poddaní. Panovala tu soustava lánová, jíž ovládlo německé právo manské. ¹⁾

V r. 1869–1890 pod názvem Dlažďov obec v okr. Domažlice, v r. 1900–1910 pod názvem Dlážďov t. Dlažov obec v okr. Domažlice, v r. 1921–1950 obec v okr. Domažlice, od r. 1961 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 169 obyvatel ²⁾, v roce 2001 zde žilo 163 obyvatel v 55 domech ³⁾.

Kostel sv. Antonína Paduánského

Od nepaměti stávala v Dlažově kaple zasvěcena Panně Marii. Původní podoba je zachovaná ve zdivu lodi nynějšího farního kostela sv. Antonína Paduánského z 18. století – k lodi byly později přistavěny věž a presbytář. Roku 1787 byla císařem Josefem II. zřízena lokalie. Prvním lokalistou byl P. František Xaver Fischer ze Lnář. V Dlažově pobýval od roku 1788–1796. Roku 1835 byla vystavena farní budova a postaven nový hřbitov. Majitel pozemku, na němž stojí hřbitov, se zdráhal pozemek prodat, až byl úřady donucen.

Roku 1849 byla ke kostelu přistavena věž a do pozlacené báně byl vložen spis napsaný duchovním správcem P. Huttarem. Roku 1852 (jiné údaje 1857) byla zdejší lokalie povýšena na faru a prvním farářem zde byl P. J. Král. Matriky jsou vedeny od roku 1788. Hlavní oltář rokokový byl převezen z kláštera v Pivoni.⁴⁾, ⁵⁾

Kostel sv. Antonína Paduánského (2003) – je kulturní památkou

Kaplička v obci (zbořená)

V obci dříve stála další kaple, která byla zbořena v roce 2000 údajně kvůli bezpečnosti dopravy, zlikvidovány byly i vedlejší staré stromy. Kaplička stála u hlavní silnice v obci za bývalou prodejnou Antik (souřadnice: 49.365587°N, 13.165961°E).⁶⁾

Kaple před demolicí ⁷⁾

Kaple sv. Markéty

Kaple sv. Markéty se nachází v nadmořské výšce 642,80 m n. m. na příkrém vrchu sv. Markéty, odkud je pěkný pohled na široké okolí.

Kaple postavená v novogotickém slohu zasvěcená sv. Markétě stojí od r. 1886 na místě staré, v roce 1786 zrušené dřevěné kaple. Původní kaple je zakreslená na Müllerově mapě z roku 1720.

Podnět ke stavbě kaple dal dlažovský občan, rolník Josef Jokl z č. p. 1, který věnoval na stavbu 600 zlatých.

Kámen na stavbu se vezl z lomu, který se otevřel na vrchu Chlum, písek a vodu dováželi zdejší osadníci. Stavbu a zednické práce prováděl mistr zednický Tomáš Babka.

Roku 1887 byla kaple slavnostně vysvěcena za účasti 25 kněží a veliké účasti lidstva z celého širokého okolí.

Každého roku v červenci se zde na sv. Markétě konala pouť (až do roku 1987).

V srpnu 1905 udeřil do kaple blesk, sjel po drátu zvonu a poškodil zeď a dveře. V roce 1909 byla střecha pokryta eternitem (dříve šindelem). 20. srpna 1911 vyhořel les kolem kaple ve výměře 8,7 ha a byl osázen břízami. Ve 30. letech byla vedle kaple postavena dřevěná rozhledna. V roce 1947 byla kaple opravena za pomoci osadníků. Zadní stěna byla kryta šindelem. Byly odstraněny římsy okolo oken, gotické konzole u zadní části a po stranách při oknech.

V roce 1990 byla kaple dvakrát vyloupena, přičemž byla poškozena postranní okna, zcizeny svícny a 115 cm vysoké sochy sv. Vojtěcha a sv. Šebestiána. Škoda byla vyčíslena na 144 000 Kčs. Třetí vloupání bylo zaznamenáno 3. 7. 1991, při kterém byl poškozen oltář, vylomeny vchodové dveře a rozbito gotické okno v průčelí kaple. Vyrušený zloděj stačil poškodit obraz sv. Markéty, který byl poté z kaple odvezen a uložen do bezpečí. V červnu 1995 došlo k pokusu o zcizení litinového zvonu ve věži.

Kaple sv. Markéty, 2003

V současné době již nejsou v kapli žádné cenné věci. Obrazy na stěnách v kapli věnovali místní občané. Jsou vystaveny pouze o pouti, která připadá na 13. července.

Dne 7. 7. 2001 bylo započato s opravou kaple. Tesařské práce provedl Josef Soběhart z Koryt, zednické práce Karet Šlechta z Koryt, truhlářské práce Václav Bejvl z Nové Vísky, klempířské práce Josef Trefanec se synem z Klenové, opravu střechy provedl Miroslav Polák ze Soustova a vnitřní a venkovní malby pak provedl Jiří Antonín z Dlažova.

Obnově této stavby předcházela veřejná sbírka, při které bylo vybráno od občanů ze širokého okolí 57 683 Kč.

Obec Dlažov několikrát žádala o různé dotace z fondů na kulturní památky, ale až právě v roce 2001 obdržela 97 000 Kč od ministerstva pro MR, 138 000 Kč šlo z rozpočtu obce a 225 000 Kč získala z programu Phare.

Kaple byla v roce 2007 v březnu znovu poškozena zcizením klempířských měděných prvků.⁸⁾

Kaple 27. 8. 2010