Vikariát Sušice-Nepomuk

Farnost Kašperské Hory

• Kostel Panny Marie Pomocné (mešní kaple)
• Kaplička směrem na Kašperské Hory

V r. 1869–1950 obec v okr. Sušice, od r. 1961 část obce Kašperské Hory v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 53 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 27 obyvatel v 19 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ).

Kaple a obec před 2. světovou válkou¹⁾

Mešní kaple Panny Marie Pomocné stojí na návrší uprostřed návsi a tvoří tak nápadnou dominantu sídla. Má vzhled malého kostelíka. Jedná se o jednolodní stavbu, orientovanou cca J – S, s trojbokým závěrem presbytáře, k němuž je přistavěna nižší trojboká sakristie. Loď i presbytář jsou překryty sedlovou střechou v závěru zkosenou do polygonální valby. V průčelí je hranolová věž s hodinami, vrcholí polygonální cibulovou bání s lucernou, další cibulí, makovicí a křížem. Loď má vysoká půlkruhově ukončená okna a nad nimi jsou další půlkruhová okénka, celkem 12 oken, uvnitř je plochý strop. Fasáda průčelí je členěna, pravoúhlý vchod v ose průčelí je rámován jednoduchými pilastry, vzpírajícími náznak trojúhelného štítu. Do lodi se vchází z předsíně.

Na místě dnešní svatyně stávala původně kaplička zasvěcená oblíbené ochránkyni horníků – sv. Anně. V polovině 19. století byla tato kaple značně zchátralá a svými malými rozměry již neodpovídala potřebám větší osady. Proto místní učitel Antonín Frána, rodák z Tedražic u Sušice, a katecheta místní školy – kaplan z Kašperských Hor P. Franz Grössel vystoupili v květnu 1856 s příznivě přijatým návrhem, aby se v Červené postavila nová kaple, tentokráte zasvěcená Panně Marii Pomocné. Jak podotýká místní kronika, nápad zřízení nové kaple vznikl při rybaření obou pánů na místních potocích.

K realizaci záměru se spojili téměř všichni obyvatelé Červené a nejbližšího okolí, zejména sedláci a chalupníci, a tak nový stánek Boží v Červené stál již o svátku Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpna 1856. Byl dokonce opatřen licencí ke sloužení mší svatých. K výstavbě kaple byli přijati zednický mistr Václav Gruber a tesařský mistr Augustin Waclawick – oba z Kašperských Hor. Oltář provedl a osadil kašperskohorský truhlář a řezbář Prokop Mack. Oltářní obraz bez nároků na odměnu namaloval P. Ignác Schmidt, druhý kaplan v Kašperských Horách.

Sbírky a dary přispěly také k pořízení dalšího zařízení a vybavení včetně mešního kalicha, pokrývek oltáře, svícnů, bohoslužebného oblečení pro kněze a ministranty a podobně. Skleněné svícny do nové kaple zhotovili Josef Klostermann z Bílého Potoka čp. 6 a Josef Schmidt, sklářský mistr z Vogelsangu. V kronice kaple se také připomíná, že poblíž oltáře byla umístěna soška sv. Anny z původní kaple. Protějšek jí tvořila soška Panny Marie, darovaná Terézií Franz z čp. 14. V kapli se také nacházely obrazy křížové cesty, které již dříve do staré kaple věnovala Marie Hoidn z Červené čp. 3. Novou kapli požehnal při první mši svaté P. Franz Trachta, farář z Rejštejna a zároveň okresní vikář, kázal P. Franz Grossel, děkan z Kašperských Hor. Slavnostní bohoslužbu spolu se svými zpěváky a muzikanty doprovodil kašperskohorský regenschori, učitel Antonín Schmidt. Podle Trajerova Popisu českobudějovické diecéze měla Červená v době výstavby kaple školu, 22 domů a 232 obyvatel.

Neuplynuly ani dva roky a učitel s katechetou připravovali stavební rozšíření kaple. Podařilo se jim k tomu získat poměrně významný finanční dar od c. k. císaře Ferdinanda (Dobrotivého) v Praze a císařovny Karolíny Augusty v Salzburgu – celkem 150 zlatých. Rozšíření kaple umožnilo zvednutí lodě, krovu a střechy a přistavění předsíně a kůru. Kůr dával prostor pro malé varhany, které Frana a Grössel zakoupili od varhanáře Jana Fischpery v Palvínově u Hartmanic. Díky hudebnímu nadání pana učitele Frany pak varhany s pěti rejstříky výtečně sloužily důstojnosti bohoslužeb i k obohacení kulturnosti místních obyvatel, zejména školní mládeže.

Červená u Kašperských Hor ²⁾

V roce 1892 bylo opravováno vnitřní zařízení kaple, opatřeny dvě nové lavice a kazatelna, krajanka Karolína Fischerová, žijící ve Vídni, pořídila za částku 70 zlatých nový oltářní obraz, představující Pannu Marii Pomocnou. Roku 1898 se obec postarala o vystavění nové sakristie při kapli. Roku 1900 provedeno oplechování věže, až dosud kryté šindelem. V roce 1928 obec kapli stavebně upravovala. Nad vstupem do svatyně vznikla nová věž s lucernou a bání, fasáda průčelí byla plasticky upravena. Věžní hodiny pro kapli pořídil spolu se svými syny rodák z Červené, v Americe žijící, Engelbert Franz. Posvěcení nové věže s hodinami se uskutečnilo 18. září 1928. (V 70. letech 20. století byl hodinový stroj demontován a patrně zcizen.)

Mešní kaple v Červené ³⁾

Další život osady i dění v kapli tragicky poznamenalo vysídlení německých obyvatel po 2. světové válce. Kaple chátrala a byla úmyslně devastována zvláště v 60. a 70. letech. Nejcennější kusy zařízení tenkrát z důvodů bezpečí odvezl na faru v Kašperských Horách administrátor František Novák. Z jeho podnětu a přispění byla realizována konzervační oprava a zabezpečení kaple na počátku 80. let. V současné době je nanejvýš aktuální generální oprava kaple zahrnující zejména opravu krovu, střechy, vnějších i vnitřních omítek, oken, dveří, provedení vysušení objektu. Kaple v Červené je majetkem obce.⁴⁾

Interiér kaple⁵⁾

Kaple v Červené⁶⁾

Kaplička směrem na Kašperské Hory

V katastru obce se nachází zaniklá obec Buzošná (Riesenbach), kde stála kaple (49.107515°N, 13.5763456°E). Na místě obce založené v roce 1869 jsou dnes ruiny velkého mlýna.⁷⁾

Zobrazeno: 156 x