====== Předslav ====== Vikariát [[Klatovy]] Farnost [[Plánice]] (sloučená farnost Předslav) * Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola * Kaplička u č. p. 49 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Plebanie r. 1362, filiální k Němčicům v letech 1647–1692. Administratura v letech 1692–1787. Farnost r. 1787. Matriky jsou vedeny od roku 1692. {{kt:image378.jpg?361x236}}\\ Předslav, 1900 V r. 1869–1890 pod názvem Předslava obec v okr. [[Klatovy]], v r. 1900–1910 pod názvem Předslava t. Předslav obec v okr. Klatovy, od r. 1921 obec v okr. Klatovy. V roce 1982 zde žilo 212 obyvatel(([[KDČB]])), v roce 2001 zde žilo 250 obyvatel v 90 domech((sčítání obyvatel, ČSÚ)). ===== Kostel sv. Jakuba Staršího ===== Kostel je původně gotický z doby kolem roku 1260, několikrát byl přestavěn. V roce 1808 byla přistavěna věž.(([[KDČB]])). Jedná se o kulturní památku. {{kt:image379.jpg?337x254}}\\ Předslav, 3. 7. 2005 //Farní kostel v Předslavi byl již v I. pol. XIV století. Zasvěcen je sv. Jakubu. Roku 1624 zanikla fara. Od r. 1647–1692 byl filiálním farního kostela v Němčicích. Od r. 1692–1726 byl obsluhován Dominikány klatovskými. Po té době až do roku 1787 byla zde jen administrace, administrována kněžími světskými, načež opět prohlášen farním.// //Roku 1611 doznala stavba ta značné změny. Znovu opravena a zvětšena r. 1724. Největších změn dočkala se stavba v letech 1767–1768, kdy došlo ku překlenutí celého kůru. Četnými, nákladnými opravami původní kostel tak přeměněn, že z něho zbyly jen dvě podélné zdi lodní. Veliká monumentální věž asi 40m vysoká, odevšad dobře viditelná, stojí na západním průčelí kostela a založena je v plné šíři kostelní lodi. Nad zvonicí se zúžuje ve čtyřboký jehlanec, krytý prejzy. Věž tuto počal stavěti Ferdinand ze Šternfeldu a dokončil ji Dr. J. Měchura r. 1809, kterýžto letopočet je nad západním vchodem do kostela.// //Na jižní straně, vedla nynějšího vchodu do kostela, při opravě kostela r. 1924 odkryt gotický portál lomeného oblouku. Nedaleko je též opěrák, snad zbytkypůvodní stavby. Rozměry lodi chrámové jsou 10,5 m × 6,5 m s barokovou úpravouoken i stěn. Loď přepiata je křížovým klenutím, které asi vzniklo při pozdějších přestavbách. Polokruhový, hladký oblouk triumpální s ionskou hlavicí v plné šíři otvírá se do kněžiště v šířce o půl metru loď převyšujícího a 7,80 dlouhého s hladkým klenutím křížovým, na pravo širokým obloukem vstupuje se do kaple P. Marie, v levo prostým vchodem do sakristie, nad níž oratoř. Hlavní oltář v pseudorománském slohu z novější doby.// //Oltář P. Marie, v kapli, je barokový z počátku 18 století. Byl sem přenesen z jiného kostela; na predele z každé strany erb malovaný: v levém ryba z polo červená a bílá v polích bílém a červeném. Dřevěné antipendium celé pokryto ornamentální řezbou dobré koncepce. Oltář sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny – dnes je tam obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíše, darovaný a malovaný děkanem Kličkou z Dírné, rodem z Ostřetic – jsou díla novější a bezcenná. Kolem kostela rozkládá se starý hřbitov, který rozšířen o část bývalé panské zahrady//. V tomto kostele se v roce 1827 oženil František Palacký s Terezií Měchurovou a je zde pochován Palackého švagr, hudební skladatel L. E. Měchura. //Zde bydleli administrátoři, které uvádím v pořadí, jak následovali podle jmen od r. 1722: Dušička, Pavel Souček, Jan Grüner, Václav Doležal. Za něho v r. 1787 zdejší administratůra povýšena na faru. Jako faráři zde bydleli: Josef Goldwein, Josef Kobler, který jmenován děkanem v Klatovech, Jan Špath, bývalý vojenský farář, který prodělal válku v Itálii r. 1859 a bitvu u Solferina. Jmenován odtud do Kydlin. Po něm František Pech, který miloval hudbu. Raněn byl u oltáře mrtvicí.// //Po jeho smrti dosavadní kaplan Karel Toman jmenován farářem. Byl společensky dosti oblíbený, prozíravý a chytrý. Po převratu sloužil několikráte českou mši. Hleděl si více hry nežli kostel a kostel za něho velice zchudl, do fary teklo.// //Z příčin těch žádal do Němčic. Roku 1921 na jeho místo jmenován Josef Záruba, za něhož r. 1922, 1923 a 1924 kostel uvnitř i zevně náležitě opraven, vymalován a dána do kostela kamenná podlaha. Tento, za pomoci dřívějšího vícerektora české koleje v Římě, Mistra Josefa Bouzka, rodáka z blízkých Měcholup, nynějšího kanovníka pražského, vyžádal si od papeže peněžitou podporu 10 000 lir což = 35 678 Kč. Za obnos ten opravena r. 1922 celá střecha kostela a pořízena nová věžička nad hlavním oltářem, která byla úplně shnilá. Kolem kostela odkopána zem a zřízen rigol, aby vnitřek kostela netrpěl vlhkem. V r. 1923 celý kostel i věž zvenku opraven a obílen. Vymalování uhraženo ze sbírky po farní osadě podniknuté farářem Zárubou. Sbírka vynesla 8 570 Kč. Dovnitř kostela místo staré vyšlapané dlažby cihlové dány žulové kameny. Roku následujícího 1925 a 1926 opravena fara a hřbitov. K č. 1. (fara) patří ještě kaplanka, která vystavěna byla r. 1779, když byly kostelu přiděleny obce Ostřetice////, Makalovy od Klatov a Třebýcina r. 1792 od fary kbelské.// (//Pamětní kniha obce Předslavi od roku 1918//. Předslav, 1926. Další dostupnost: .) {{kt:image380.jpg?435x638}}\\ ''Kostel v Předslavi, 3. 7. 2005'' Podle kroniky obce //proti usedlosti rolníka Stuchla, čp. 49 za lesem „Hájkem“ je jím vystavěna kaplička na paměť války světové.// {{kt:image381.jpg?445x334}}\\ ''Předslav, 31. 7. 2012''